Za sirotky do Mahanga 2014: Africké listy

Africké listy - část 2., gastronomická
UPOZORNĚNÍ: Obsah této části blogu je nevhodný pro vegetariány, vegany a zarputilé ochránce zvířat :)
Na úvod jdna dobrá až výborná zpráva - bibi Veronika neodchází - třikrát huráá. Jednalo se o informační šum, potřebuje si vzít pouze pár dní volno na oslavu svého synovce. Takže děti o babičku nepřijdou.

Příprava marinády

Pomocníci - rošťáci

Jinak jak už psal Michal, rozhodli jsme se uspořádat pro děti českou grilovačku na africký způsob. Jenom se nejednalo o ovci, ale o kozu (opět informační šum) :) Nehledejte v tom prosím nic barbarského, jiné maso na gril tu k sehnání není, v muslimském Mahangu vepříci prostě nejsou...Nutno podotknout, že všechna zvířata v Mahangu a okolí (a podle toho, co jsme měli možnost vidět i ochutnat, tak i jinde) je značně vysportovaná a pro evropské zuby těžko požvýkatelná.
Za Blančiných hlasitých protestů jsme vše pečlivě naplánovali a z grilovačky nakonec byla i rozlučková párty pro Michala. Chacha sehnal živou kozu, na úterý byla naplánovaná zabíjačka, na středu pak barbecue. Kluci pomáhaji už při přípravě marinády, nicméně jak se den chýlil ke konci, my Evropani jsme začali být poněkud nervozní, kdy že začne už samotná porážka. Klasicky po africku bylo na všehno dost času. Pak se ale už k práci dostal vrchní řezník Joseph spolu se zástupcem Ajubu a bandou pomocníku a naprosto rychlým, čistým a "humáním" způsobem kozu porazili. Celá porážka probíhala v rozestavěném holčičím sirotčinci, takže po vzoru pohanských obětin i tady byla prolita krev nevinného zviřete a posvěcena další stavba. Během 1,5 hodiny měli kluci hotovo, naporcováno a uklizeno.

Kluci zaujatí prací

Kozenka už visí

Vše probíhalo v pořádku a k naší (tedy mojí, Michalově a Vlastíkově, holky vegetariánky se šly schovat někam hodně daleko) spokojenosti až do chvíle, kdy Joseph začal maso "zprcovávat" po africku mačetou na fašírku - to jsme pak už zasáhli, maso odebrali a naložili do česneku, soli a něčeho jako kari koření a nechali jsme uložit do druhého dne. Kluci z kozy snad kromě kůže zpravovali úplně vše - krev a vnitřnosti použili na obdobu našeho jelita, hlavu a nožičky s kopýtky pak opálili v troubě a dál zpracovali do nějaké šílené polévky se zelenými banány (nikdo neměl odvahu ochutnat).

Už je téměř hotovo

Romantický západ slunce...

Ve středu jsme pak nachystali oheň, kluci měli od sestry Epifanie povolený dřívější příchod ze školy, ale protože v Africe opravdu vše trvá cca 3krát déle, než normálně, začali jsme grilovat až se soumrakem. Kluci se pořádně umyli a nastrojili na party a vše vypuklo. Ti z vás, kteří dočetli až sem a mají pocit zhnusení kultivovaného člověka nad takovýmto barbarstvím, přála bych vám vidět to nefalšované nadšení a skoro obžerství, co kluci (i holky) předvedli. Jen a jen kvůli těm jejich bříškům to mělo smysl...Abych ocitovala klasika pana Svěráka - oni nepapali, oni se nacpávali...a jak! Tolik masa najednou asi ještě ani neviděli. Je to možná klišé, ale bylo to až dojemné...
Evropani (Blanka se šla znovu schovat do Mahanga) maso trochu ochutnali a pak přenechali dětem - bylo chutné, ale tuhé a nešlo požvýkat. Naštěstí to dětem vůbec nevadilo, dávali si opakovaně nášup (i Bibi a sestra Epifanie), až měli břicha jak bubny (přirovnání bříška jak bubínky se v tomto případě opravdu nehodí). Specielně James byl jak kyselina a při následovném programu stál jak starosta s vyvaleným pupkem a usínal ve stoje (bohužel nemáme foto).